MOBILNÍ DOMY: VĚTŠÍ ZÁJEM O NĚ MAJÍ ŽENY
Mobilheim, stacaravan či holiday home. Ať už na kolečkách, či na betonovém pásu, mobilní domky si v tuzemsku nacházejí své příznivce. Nehledě na to je okolo nich stále řada otazníků: „Musíme se přizpůsobovat tomu, co chce stavební úřad,“ říká Petr Žáček, jeden z průkopníků mobilního bydlení v České republice.

Proč si lidé toto netradiční bydlení pořizují?
Hlavní důvod jsou nižší finance a samozřejmě rychlost, nebo chcete-li dostupnost mobilního bydlení. Domky, které se zde vyrábějí, splňují požadavky pro bydlení a jsou stejně komfortní jako kterékoliv jiné bydlení. Navíc mnoho mladých lidí dnes nedosáhne na tří- nebo čtyřmilionovou hypotéku a toto je pro ně cesta.

Někde jsem slyšela, že mobilní dům je definován jako vozidlo pro volný čas…
Mobilní bydlení lze rozdělit na dvě kategorie. Domky, které se vyrábějí v Česku, jsou v podstatě plnohodnotná dřevostavba a mají pouze prvky mobility (jsou složené z modulů, které se dají rozmontovat a odvézt jinam). Pak existují ty druhé mobilheimy, které se sem vozí ze zahraničí (většinou použité). Ty ale nejsou určeny k bydlení, neboť splňují pouze požárně bezpečnostní evropskou normu pro mobilní domy. Avšak o tom, zda se jedná o stavbu, nebo ne, rozhoduje stavební úřad, nikoliv norma. A pokud stavební úřad zahájí řízení proti umístění, nebo spíše odstranění mobilního domku, tak s nimi vždy musíme jednat.

Můžete uvést příklad, proč tedy dát přednost novému domu před tím použitým z ciziny? Já měla za to, že rozdíl je hlavně ve velikosti…
Na našich úřadech nezískáte souhlas pro bydlení v těchto použitých dovozových domech. Ptáte se proč? Třeba jen proto, že mají výšku stropu jen kolem dvě stě centimetrů, a tím pádem tento typ domu nevyhovuje požadavkům pro bydlení v Česku. Naproti tomu domky vyráběné v Česku jsou vybavené normalizovanými rozvody elektřiny a vody a obecně splňují požadavky pro bydlení, co se týče výšky stropu, zateplení a tak dále (viz technické požadavky na rodinné domy stanovené ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.) K tomu jsou navíc udělané jako mobilní, takže mají podvozek, kola a na nich dům stojí. Stejně tak ale dům může stát třeba i na základové desce nebo na betonových základových pásech či patkách. Dá se zkrátka modifikovat podle přání zákazníka a podle toho, co vyžaduje stavební úřad v konkrétním místě.

Přesto jsou v Česku vidět i ty použité mobilheimy, že?
Ano, třeba na Ústecku dávali po povodních lidem peníze, aby si koupili ty použité mobilní domky, ale v nich se v zimě v podstatě nedá bydlet. A když, tak se musí vytápět s šílenými náklady, takže topíte, jak se říká, pánu bohu do oken. Navíc se dělají většinou v Anglii, kde je jiný metrický systém, jiné normy na závity a šrouby, jiné zásuvky a objímky v osvětlení a podobně, což v podstatě znamená, že nemáte šanci si tam něco opravit, když třeba neseženete náhradní díl do karmy či topení. My ho samozřejmě můžeme sehnat, ale musí se nechat dovézt a to je nesmyslně drahé. Když si to všechno propočítáte, zjistíte, že jste na stejné částce s výdaji za starý domek jako za ten nový, který si necháte zateplit. A to u kterékoliv jiné firmy. Lidé mají pak navíc zkreslenou představu, že když vidí použitý domek za dvě stě padesát tisíc, že v takové ceně pořídí i ten nový.

Jaké legislativě u nás mobilní domky podléhají? Je jednoduché si je pořídit?
I po novele stavebního zákona (platnost od 1. 1. 2013) je nutno mobilní domy považovat za výrobky, které plní funkci stavby. Dle ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona se za stavbu považuje také výrobek plnící funkci stavby a stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Mobilní domek lze nejjednodušeji umístit na základě územního souhlasu (pozemek musí být zahrnut v územním plánu), nicméně jde o variantu bez kolaudace, a tím pádem ten dům nedostane žádné číslo. Na druhé straně takový dům nevyžaduje nutnost projektové dokumentace, stačí jednoduchý plánek s pohledy a řezem, technická zpráva a prohlášení o shodě na všechny použité komponenty, podle toho, co který úřad bude požadovat.

Je tato varianta pro lidi akceptovatelná?
Ano, je. Mnozí totiž mají vlastně trvalý pobyt někde jinde, než kde bydlí, nebo domek umisťují na parcelu, kde už dům s číslem stojí. V případě, že varianta podle územního souhlasu není průchodná, mobilní domek je třeba ohlásit. Pokud je například v územním plánu pozemek určený k rekreaci, tak se tam ohlásí dům k rekreaci. A dneska na chatě bydlet můžete. Mají-li mobilní domky sloužit ke stálému bydlení, je jejich součástí i zateplení? Domky od padesáti metrů čtverečních už zateplujeme automaticky. Lidí, kteří chtějí mobilní domek bez zateplení, je navíc minimum. Bohužel se ale musíme přizpůsobovat i tomu, co vyžaduje stavební úřad. Na každém z nich ale dostane zákazník i odlišné informace, chtějí po něm jiný postup a požadují jinou dokumentaci. Například u domku do padesáti metrů celkové vztažné plochy se podle zákona nevyžaduje průkaz energetické náročnosti budovy, a přesto to po jednom mém zákazníkovi na úřadě chtěli. Jinde zase požadovali radonové opatření, i přes to, že domek byl uložen na betonových pásech asi třicet centimetrů nad zemí. Setkáváme se zkrátka s různými překážkami.

Lze si na mobilní dům vzít i hypotéku?
Vypadá to, že ne, ale lze. Pokud se deklaruje podle stavebního úřadu jako dům (vynechá se slůvko mobilní, pozn. red.), udělá se kompletní projektová dokumentace, podá se ohláška a domek se jednoduchým způsobem ukotví, tak banka neřeší, jestli to má nějaký ocelový rám (podvozek).

Kdo má největší zájem o mobilní domky?
Toto téma zajímá určitě více ženy než muže. Buď jsou to rodiny, nebo ženy, které jsou samy a chtějí si koupit aspoň malý domeček, kde budou místy svoje kytičky, zvířátka a tak podobně. Ty kreativnější si domek samy navrhnou a výsledný efekt určitě předčí bydlení v paneláku. Samotný chlap způsob bydlení až tolik neřeší. Čím dál tím větší zájem o toto bydlení mají také mladé rodiny s dítětem, které se dostanou třeba na milionovou hypotéku. Pokud by si s touto výší úvěru chtěli pořídit pozemek a na tom postavit dům, nemají šanci.

A vy se do tohoto rozpočtu vejdete?
Zrovna nedávno jsme dělali dům u Hradce Králové a vešli jsme se s rozpočtem do milionu a půl včetně hodnoty pozemku.

Je mobilní domek nějak omezen, co se týče rozměrů?
V tomto ohledu v podstatě limity nejsou, jelikož se sestavuje z modulů, tedy do jakékoliv velikosti. V naší nabídce máme domek o maximální velikosti sto dvacet metrů, ale jde udělat i větší. Sesadíme zkrátka více modulů k sobě a tím vznikne větší prostor. Co se týče poptávky, nejvíce jdou na odbyt domky o velikosti bytu 2+kk, tedy okolo padesáti metrů čtverečních. Rodiny, které mají děti, chtějí většinou dům do osmdesáti metrů čtverečních (1,13 mil. Kč). Jednotlivé moduly se navíc dají dodělat. To se stává, například když se rodině narodí další dítě, tak si zkrátka dům nechá rozšířit. Těm, kteří o tom již dopředu uvažují, necháváme otvor v místě konstrukce na dveře, který se sice normálně zateplí, ale víme, kde je.

Co je potřeba k tomu, aby se dal domek opravdu převézt na jiné místo?
Především musí mít podvozek. Tomu, kdo už dopředu počítá s tím, že ho za rok za dva odveze jinam, doporučujeme, aby si pořídil bydlení spíše menších rozměrů. Větší domky se ale zase dají rozebrat.

Trvá stavba a pokládka dlouho?
Výroba domku v dílně trvá dva měsíce a samotné osazení dva dny s tím, že jeden den přijedeme, složíme domek na připravené základy nebo patky a druhý den uděláme finální fasádu.

A připojení na vodu nebo odpady už neřešíte?
To záleží na klientovi. Pokud tam má sítě připravené, tak mu je tam připojíme, to nezabere více než hodinu. Kolikrát se ale stává, že tam inženýrské sítě klient ještě ani připravené nemá.

Stalo se vám, že jste někdy nemohli domek usadit, například kvůli nevhodnému terénu?
Pokud se stane, že pozemek je hůře dostupný, dá se použít těžká technika. Umisťovali jsme domek až snad čtyřicet metrů do svahu od silnice. Před časem jsme také vezli domek přes rozbahněné pole na pásovém jeřábu až k potoku, který to pole protínal. A z druhé strany potoka ho převzal druhý jeřáb, který ho pak usadil. V podstatě téměř vždy se dá najít řešení, zákazník musí jen počítat s tím, že se to tímto způsobem prodraží. Pokud by to nešlo ani s pomocí těžké techniky, může se provést montáž na místě.

Jak jste to tedy udělali?
Připravili jsme tam podklad, dali na to podvozek, který tam projel, a na místě jsme domek smontovali. Ve výsledku to ale znamená, že klient má mobilní domek, ale v podstatě už ho nemůže nikam odvézt. Pro okolí to ale musí být docela šok, když se ráno probudí a vedle domu jim doslova přes noc „vyroste“ nový, nemám pravdu? Nepanuje v tomto ohledu mezi lidmi nevraživost, když vlastně nemají čas se s tím postupně srovnat? Uvedu další příklad. Na Pardubicku máme zákazníka, který si kvůli počasí vybudoval základy den předtím, než mu mělo být vydáno stavební povolení, no a samozřejmě ho někdo udal. Úředník, který se o to staral, místo toho, aby celou věc urychlil tím, že mu stavební povolení vydá, zahájil ihned řízení o odstranění stavby, a to aniž by se o celé věci informoval.

Jak to dopadlo?
Klient musel žádat o dodatečné stavební povolení a tím se jeho rodině budování nového domova protáhlo až na jaro příštího roku. Postihy jsou paradoxně velice dobře propracované, místo toho, aby se ošetřila legislativa a úředník se snažil pomoci. Když si chci pořídit mobilní domek, co je potřeba vyřídit na úřadech, abych se vyhnula podobným problémům? Nejprve je potřeba si zjistit, jestli je pozemek vůbec uveden v územním plánu, případně jakým způsobem, například že je určen k bydlení. A pak zajít na stavební úřad a zeptat se, co si na ten pozemek můžeme postavit. Když řeknou, že dům, tak postavíme dům. Když řeknou, že chatu, tak uděláme chatu, a když mobilní domek, tak uděláme mobilní domek na základě územního souhlasu. V podstatě stavíme pořád to samé, i když pod jiným názvem. Přitom by úplně stačilo, kdyby byly mobilní domy a podklady pro jejich umístění přesněji, a hlavně jednoznačně specifikovány v zákoně. Proč se tedy pravidla nějak nesjednotí? Problém je podle mě v tom, že úřady nechtějí, aby se tady dělaly kolonie z mobilních domů.

Stalo se vám, že vám někde nepovolili dům umístit?
Například město Černošice má v územním plánu uvedeno, že nepovolují umísťování mobilheimů. To ale také není v souladu se zákonem. Vždyť nejprve musíte mít přece možnost podat ohlášku nebo oznámit záměr a na základě nějakého řízení se pak na úřadě musí rozhodnout o tom, zda stavbu povolí nebo ne, a vše odůvodnit v souladu se zákonem. Obecně se ale již umísťování domků daří, i když pokaždé má ta „stavba“ v podstatě jiný status, protože rozhoduje ten, kdo na konkrétním úřadě sedí. Když tam bude někdo, kdo čeká na svého developera, bude dělat problémy. Na vesnicích je to občas o to horší, že do toho vstupují vztahy ještě z minulosti.

A udělali jste třeba něco pro to, aby se podmínky pro umísťování mobilních domků zlepšily?
Kdysi jsme chtěli udělat asociaci výrobců mobilních domů, ale nepodařilo se to domluvit a hlavně dotáhnout do konce. Nyní existuje asociace, ale ta sdružuje jen dovozce použitých domků. Jejich cílem je pouze zařadit jejich dovozové mobilheimy do nějaké kategorie vozidel, aby nepodléhaly územnímu souhlasu nebo ohlášce. Obecně by mobilním domům pomohlo, pokud by získaly status bydlení, například i jako sociální.

Funguje to?
Jen částečně. Použité mobilní domky totiž neumístíte tam, kde je územním plánem stanoveno, že pozemek je určen pro bydlení. Kdybyste ho tam nechali po delší dobu, tak vám stavební úřad nařídí jeho odstranění. Pokud by ho ale chtěl člověk postavit u lesa, což je pozemek, který většinou není veden v územním plánu obce, a tudíž tam stavební úřad nemá tolik pravomocí, zase tam nejsou inženýrské sítě.

Dá se mobilní domek vůbec pojistit?
Pojistit se dnes již dá, ale pojišťovny s tím mívaly někdy problém. Ze začátku tvrdily, že mobilní dům je něco jako vozidlo a že s ním tedy člověk může někam odjet. S mobilním domkem ale tak jednoduše odjet nejde. Dokáže ho odvézt jen taková firma, která má potřebnou techniku a zkušenosti.

Zdroj: DENIK.cz

Vizitka Petra Žáčka

  • K mobilním domům se dostal přes karavany, po kterých byla před lety značná poptávka. Proto se také začal zajímat o mobilheimy, zejména u nizozemských prodejců. První použitý mobilheim přivezl do ČR v září 2002 a umístil ho na Slapy. Po nějaké době se začal zamýšlet nad tím, zda by nešel podobný domek vyrobit i u nás.
  • V roce 2006 se podílel na výrobě vůbec prvního mobilního domu, který byl celý vyroben v ČR, a byl určen k bydlení pro dospívajícího člena rodiny v Rudné u Prahy.
  • Od roku 2008 se již věnuje výrobě mobilních domů naplno s tím, že se snaží zohledňovat přání a požadavky zákazníka (rozměry, uspořádání a stupně vybavenosti).
  • Jeho výroba pomalu směřuje k energeticky soběstačným domům (tato povinnost bude v Česku platit od roku 2020).
  • Sídlo jeho firmy je umístěno také v mobilním domku.